For the last time /Story

28. november 2015 at 0:00 | Crazy Jull |  Theme of the week
Salut,
dneska jsem si pro Vás připravila na téma týdne povídku. Psala jsem jí o hodině francouzského jazyka, jelikož jsme měli spojeno s druhou polovinou a mně se nechtělo tahat učebnici, když vím, že stejně nevím, co v ní mám doplnit. Jak to? Protože jako vždy velice inteligentní Jull daydreamovala a neposlouchala zadání.
Teď už dost o mé blbosti a jdeme k povídce. :)


Naposledy se prohlížím v zrcadle a zhluboka se nadechuji. Narovnávám si poslední neposedný pramen vlasů, stírám si další slzu, pozasínávám byt a vycházím. Na schodech je slyšet jen klapot mých podpatků, v chladné chodbě poblikávají staré žárovky. Čím blíž jsem u východu, tím víc mnou prolézá chlad, smutek, deprese jako nějaký parazit.
Venku se už rozednívá, ale ulice vypadají duchoprázdně. Zdá se mi, jakoby každý živý tvor strnul ve své posteli, ve svém bytě, sídle. Jsem jediná, co tu zbyla. Alespoň v mém srdci tomu tak je.
Začínám potkávat lidi, prodírat se davem. I tak se ovšem cítím osamělá. Sama na celém světě. V mé hlavě okolo mě vidím jen prázdné chodníky, silnice. Lidé mluví, smějí se. Ale nežijí. Nechápou o čem život doopravdy je. Nejde o to, že v jejich oblíbeném obchodě teď mají slevy. Nejde o to, že dostali jedničku z matematiky. Nebo dokonce kolik likes má jejich nová fotka na instagramu.

Nastupuji do tramvaje, sedám si dozadu, dívám se z okna na padající vločky. Snáší se k zemi stále rychleji. Hledím na ně, přemýšlím. O mně, o světě, o něm. O všem. Proč se to stalo? Co jsem komu udělala? Na mé otázky nepřichází odpovědi a tak dál jen tupě hledím na projíždějící auta a závoj padajícího sněhu.
Cesta ke kostelu je krátká. Kratší než jsem si myslela. Ovšem čerstvě napadaný hustý sníh a chumelenice, ve které se prodírám, mi cestu stěžují. Naštěstí?

Před polo-zrekonstruovanou a zároveň zchátralou budovou už stojí tlupa lidí. Někteří klábosí mezi sebou, další zase ťukají do klávesnic na jejich mobilech. Celkem neuctiví. Právě jsem někoho viděla se zasmát. Na pohřbu, jak etické. Nemám je ráda, nikoho z nich. Ta ztráta je nezasáhla, nikoho z nich. Jen sbírají lítost od ostatních, aby se cítili důležití. Oni ho nikdy neznali. Byla jsem jediná, kdo ho chápal. Jediná, komu věřil.
Tohle není to, co by si přál. Nechtěl by velký pohřeb v kostele. Nikdy by si nepřál, aby lidé, co jím vždycky pohrdali, se nakláněli nad jeho bledé tělo v nevýrazné, ošuntělé místnosti, za náboženských keců je rodičů. Co by si přál? Cokoliv jiného. Nejspíše rozprášit jeho popel někde okolo řeky. Na poklidném místě.

Jeho rodiče. Právě jsem je zahlédla. Zatrpklí křesťané. Pamatuji si, co o nich říkal. Nikdy se ho nezastali, nepochválili. Bili ho. Chovali se k němu jako ke kusu hadru. A co dělají teď? Jsou tady a všechny přesvědčují svými falešnými tvářemi, jak moc pro ně znamenal.
Pomalu procházím davem. Už jsem u něho. Zadržuji slzy. Musím být silná, naposledy, pro něho. Pohladím ho po tváři, poupravím mu vlasy a vlepím mu pusu do vlasů. Překvapí mě, jak je chladný. Vím, že je to normální u mrtvých lidí. Jen pro mě není normální, že k nim teď patří. Pořád dokola jsem si říkala, že to třeba není realita. Ale je. Pociťuji horkou slzu, co mi právě poznamenala tvář. Cítím, jak se mi chvějí hlasivky. Nemohu mluvit. I tak se to slovo vydere ven. Naposledy zašeptám. "Sbohem."

Je t'aime.
-CrazyJull
 

2 people judged this article.

Poll

I was here...

» ♥ «

Comments

1 all-is-magic all-is-magic | Email | Web | 28. november 2015 at 9:20 | React

Nádhera, přímo se to i hodí k momentálnímu počasí...
Jinak my jsme taky měli spojenou frj, ale já si četla deník Anny Frankové :)

2 Lucka Lucka | Email | Web | 28. november 2015 at 10:34 | React

Páni, krásné a hodně emotivní. Já jsem měla husinu, když jsem četla. Vážně moc povedená práce, vtáhlo mě to do děje. :-)

3 Christina Christina | Web | 28. november 2015 at 13:33 | React

Nádherně jsi to napsala. Moc se mi to líbí. Má to hodně do sebe. Je to smutné, ale krásné.
Měla by jsi psát dál :).

4 Lena Lena | Web | 28. november 2015 at 17:11 | React

Bože to je tak úžasné. Pri čítaní tejto poviedky som mala pocit, že čítam úryvok z nejakej naozaj dobrej knihy ? Nepíšeš príbehy na Wattpad? Je to naozaj skvelé, na konci sa mi tisli slzy do očí. Vydarené. ;-)

5 Marka Marka | Web | 28. november 2015 at 17:31 | React

hezky napsané, jen občas tam máš překliky ze začátku :) jinak krásný :) avšak chci podotknout, že jsem křesťanka a sice je to jen povídka, ale nejsou všichni takový - ale někdo se najde

6 Hannah Hannah | Email | Web | 28. november 2015 at 18:27 | React

Opravdu nádherně si to napsala :-) :-) Krása! :-)

7 Lany Lany | Web | 28. november 2015 at 21:08 | React

No, hodina francúštiny asi nebola nič moc, zato poviedka je nádherná. A čo je hlavné, super si vystihla tému týždňa. Na konci mi už bolo trochu smutno, a keby si v tom pokračovala, asi by mi unikla aj nejaká tá slzička. :) Je to krásne- smutné a nevinné. Nemáš náhodou Wattpad? Veľmi rada by som si od teba ešte niečo prečítala. :)

8 Nikki Allen Nikki Allen | Web | 28. november 2015 at 22:17 | React

Píšeš strhujícím způsobem.. Vždycky mě hrozně bavilo číst tvoje povídky.
Talent prostě :33

9 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | Email | Web | 29. november 2015 at 9:28 | React

Ten poslední odstavec a závěr se mi moc líbil :-) jinak píšeš dobře, akorát bych povídku napsala delší, ale vím, že pak by si ji přečetlo méně lidí. :-/

10 Lily Love Lily Love | Web | 29. november 2015 at 13:43 | React

je krásná,působí na mě hodně depresivně a zajímalo by mě zda jsi si jí vymyslela nebo je na to něco pravdy :)

11 Anett - www.bellathorne-official.blog.cz Anett - www.bellathorne-official.blog.cz | Web | 29. november 2015 at 15:48 | React

Píšeš dost hezky, čte se to strašně dobře :) No vidíš, i takhle se dá využít hodina francouzštiny :D :D

12 Monica. Monica. | Web | 29. november 2015 at 19:08 | React

Nádherný! Skvělej nápad a pěkně napsané... jenom bych možná pár slov obměnila a napsala je nějak elegantněji, ale to asi není potřebné, protože i tak je to skvěle napsané :)

13 Džejní Džejní | Web | 30. november 2015 at 19:55 | React

neuveritelne krasne napisane, mas talent :) citit z toho emocie, klobuk dole, ze si taketo nieco napisala pocas hodiny v skole. tiez mavam take stavy, ked ani nevnimam nic okolo seba, iba pisem. fakt krasne.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement